ČSÚ (ČSÚ)
27.03.2023 05:58:04

Zaměřeno na odpady - Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice?

Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice?

Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů – produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití a odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění, ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak, nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovozené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období. Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Produkce odpadů v Česku celkem (mil. t)

Zdroj: ČSÚ
Celkově odpadů přibylo

V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t). Téměř 13 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad, následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem (6,6 %). Nekovový odpad tvořil hlavně odpad z papíru a lepenky (1 277 201 t), odpadní plasty (546 513 t), skleněný odpad (314 147 t) a odpad ze dřeva (278 753 t).

Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. V této kategorii jsou zahrnuty i obce, které zajišťují sběr odpadu od občanů. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.

Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele. V době psaní článku bohužel nebyla dostupná data za rok 2021, neboť celková produkce odpadů se do Eurostatu reportuje jednou za dva roky.

Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 1,5 %. Více než třetinu (37,7 %) nebezpečných odpadů vyprodukoval zpracovatelský průmysl.

Produkce odpadů podle původců (tis. t, 2021)

Zdroj: ČSÚ
V komunálních odpadech nastal pokles

Kromě celkových odpadů sleduje statistika i komunální odpad. Dle definice EU sem spadají veškeré odpady z domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Spolu s obsahem tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů mezi komunální odpad patří i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností, a nepochází z výroby. Jako zjednodušený příklad pro lepší pochopení této definice lze uvést např. papír a lepenku, které se, pokud byly vyprodukovány např. školou nebo hotelem, do komunálního odpadu počítají. Jestliže však byly vyprodukovány subjektem, jehož převládající ekonomickou aktivitou je tisk a činnosti související s tiskem, mezi komunální odpady se nezapočítávají.

Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 447 kilogramy na osobu. Na druhém konci krajského srovnání se nacházel Královéhradecký kraj s 286 kilogramy na osobu.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 60,5 % směsné odpady, 15,5 % odpady živočišného a rostlinného původu (zejména biologicky rozložitelný odpad) a 15,4 % nekovové odpady. Z nich bylo 46,6 % odpadu z papíru a lepenky, 22,5 % odpadních plastů a 19,7 % skleněného odpadu. Menší část nekovových komunálních odpadů zaujímaly odpad ze dřeva (8,1 %) a textilní odpad (3,1 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 10 533 tun, přičemž téměř polovinou (5 124 t) se na tomto množství podílely barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky. V meziročním srovnání se celkové množství komunálních odpadů snížilo o 1,2 % a množství nebezpečných komunálních odpadů kleslo o 6,5 %.

Produkce komunálních odpadů (mil. t)

Zdroj: ČSÚ
Podíl recyklace se zvyšuje

Jak již bylo řečeno, kromě produkce odpadů statistika sleduje i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit, a přestane být odpadem. Do celkového nakládání se tedy nezapočítává předání odpadu jiné oprávněné osobě či provozovně, jeho uskladnění ani předúpravy odpadu (třídění, míšení aj.).

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2021 nakládáno, činilo 33 884 852 tun. Rozdíl mezi celkovou produkcí odpadů a celkovým množstvím odpadů, s nimiž bylo finálně naloženo, je dán tím, že do produkce vstupuje veškerý odpad, který byl na daném území v daném období vytvořen, bez ohledu na to, zda s ním bylo nakládáno. Tedy i ten, který byl uskladněn pro využití či odstranění v letech následujících, nebo ten, který byl vyvezen za hranice státu. Naopak do nakládání je započítáván i odpad, který byl do tuzemska dovezen, nebo vyskladněný odpad vytvořený v letech minulých.

Důležitější než absolutní číslo, je sledovat trendy v relativních poměrech jednotlivých forem využití či odstranění. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.

Pro účely kompostování bylo předloni použito2,9 % odpadů. Podíl odpadů využitých k zasypávání, tedy na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek, činil 31,2 %. Dalších 11,1 % odpadů bylo skládkováno a pouze 0,3 % bylo spáleno bez energetického využití. Poměr mezi využitím (energetické využití, recyklace materiálu, kompostování a zasypávání) a odstraněním (spalování bez energetického využití a skládkování) odpadů se meziročně mírně zvýšil ve prospěch využití, což lze samozřejmě považovat za pozitivní trend.

Nakládání s odpady celkem (tis. t, 2021)

Zdroj: ČSÚ
Nejvíce komunálního odpadu stále skládkujeme

Struktura v nakládání s komunálním odpadem je od celkového odpadu odlišná, což samozřejmě vyplývá z rozdílného složení těchto kategorií. Zatímco významnou složkou celkových odpadů jsou odpady minerální, které lze vhodně využívat k terénním úpravám, tak nejvýznamnější složkou odpadů komunálních jsou směsné odpady, jež z velké části končí na skládkách. Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2020 tedy vzrostlo energetické využití komunálních odpadů a jejich recyklace, naopak spalování bez energetického využití a skládkování se snížilo. Doufejme, že tento trend bude zachován i v letech následujících.

Nakládání s komunálními odpady (%, 2021)

Zdroj: ČSÚ

Článek si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více informací na www.czso.cz

Životní prostředí



Přehled pojmů


Počasí hledání předpověď počasí pro všechna města světa.
Druhou možností je hledání přes seznam kontinentů a států.

Zdroj dat o počasí

Předpověď počasí pro dodává MET Norway norský meteorologický ústav a NRK.

Pocitová teplota

Pro výpočet pocitové teploty používáme Australian Apparent Temperature (AAT) model, který je navržen pro celoroční výpočty a bere kromě teploty a rychlosti větru v úvahu i vlhkost vzduchu. Kalkulačky pocitové teploty (AAT model, Wind Chill model).
°C / °F     Radar     Sdílet
logo

Copyright © 2000 - 2024 AliaWeb, spol. s r.o. CZ

Zdroj dat MET Norway    © Vlajky    RSS
Napište nám

Používání souborů cookie     Reklama na serveru

Ochrana údajů    Kontakty