Nejen víkendová vyjasněná obloha nabídne pozorování ISS. Mezinárodní vesmírná stanice také v týdnu oslaví výročí

Současný příchod jarního počasí výrazněji láká k pobytu na čerstvém vzduchu. Že je stále březen, však rychle připomene západ slunce, kdy rtuť teploměrů rychle zamíří směrem k nule. Každopádně počasí zatím nabízí minimum oblačnosti, což umožňuje při pohledu na oblohu v noci pozorovat hvězdy. A nejen ty, když lze často spatřit celou řadu satelitů a v těchto dnech také ISS. Tedy Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station), která ve středu oslaví zajímavé číselné výročí. Na orbitu totiž bude již 8888 dnů. První díl stanice, modul Zarja, byl na oběžnou dráhu totiž vynesen před takřka čtvrt stoletím 20. listopadu 1998. Tehdy po následujících necelých 2 letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy, v současnosti pobývá na stanici osob dokonce 7.

ISS rychlostí 7 700 m/s ve výšce obvykle přes 400 kilometrů obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k trajektorii se relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji právě snadno spatřit pouhým okem. Mnohdy patří k nejasnějším „hvězdám“. Zmínit však rovnou možno, že spatřit lze v podvečer na západě také Jupiter a Venuši, když právě posledně zmiňovaná bývá často nejvýraznější pozorovanou planetou. A od západu téměř nad hlavou lze pak nalézt načervenalý Mars.

Zpět ale k ISS, která by za příznivého počasí měla být vidět každý večer až do 26. března. Naskýtá se tak možnost například vedle večerníčku umožnit dětem před spaním zamávat i astronautům ve vesmíru. Časy pozorování jsou totiž velmi příhodné, v rozmezí od zhruba 18:30 až do 21:30 hodin. Jak dále plyne z níže uvedeného přehledu, ve většině dnů lze večer přelet pozorovat i dvakrát.

 

V tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně. Jak také přibližujeme níže, nalézt ISS na obloze nicméně není v daný čas žádná velká složitost…

Princip pozorování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Zdroj: NASA}

Jak rozpoznat ISS

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů.

Na orbitu se pohybuje již nesčetné množství různých družic. Řadu z nich lze často spatřit pouhým okem, nejviditelnější svou jasností však zůstává zmiňovaná ISS. Jasnější je na noční obloze pouze Měsíc, Venuše a občas Jupiter. ISS má za příznivých podmínek právě podobnou tzv. magnitudu jako Jupiter v období jeho největší jasnosti. ISS by největší jasnost (svítivost) měla předvést příští neděli 26. března, kdy magnituda dosáhne -3,9. Naopak díky magnitudě „jen“ -1,3 bude nejméně zářit zítra při svém druhém viditelném přeletu.