Tisková zpráva (Tisková zpráva)
17.05.2022 12:40:29

Máme třetí nejvyšší emise skleníkových plynů v EU, říká David Navrátil z ČS ke stavu životního prostředí v ČR

Rozhovor s hlavním ekonomem České spořitelny Davidem Navrátilem o 4. pilíři Indexu prosperity, který monitoruje stav životního prostředí v ČR:

Česko do životního prostředí investuje 3. nejvyšší podíl HDP. Jedná se spíše o následek špatného stavu životního prostředí (a tedy snaha o "damage control"), anebo Česko opravdu dlouhodobě investuje nad rámec řešení aktuálních krátkodobých problémů?

Máme třetí nejvyšší emise skleníkových plynů v EU. Nejde ale jen o skleníkové plyny, máme vysoké emise i dalších látek a pevných částic. Já pocházím z Ostravska a z mládí si vzpomínám, jak se místní vzduch dal doslova krájet. Před listopadem 1989 byly protesty například v Teplicích a byly spojené právě se stavem životního prostředí. Když se například podíváme na očekávaný věk dožití při narození, tak ještě na začátku 70. let byl u nás podobný jako ve vyspělých ekonomikách. Nicméně před rokem 1989 byl rozdíl téměř 4 roky. V náš neprospěch. Za posledních více než třicet let došlo k výraznému zlepšení. Je to vidět i na očekávaném věku dožití při narození, který se v době před covidem posunul ze 71,7 let na 79,2 let. Rozdíl proti vyspělým ekonomikám se snížil na cca dva roky. Nicméně i přes zlepšení pořád drtivá většina lidí u nás dýchá vzduch, který převyšuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací. A tento stav není bez následků. Ročně zemře 31 lidí na 100 tisíc obyvatel právě kvůli špatné kvalitě vzduchu. Pro srovnání, ve Finsku jsou to jen 3 úmrtí. U nás více než 10x tolik. Má to samozřejmě ekonomické dopady. Podle odhadů OECD nás úmrtí kvůli špatné kvalitě ovzduší stojí téměř 7 % HDP. To je vysoké číslo, když si uvědomíme, že největší pokles v moderní historii zaznamenala česká ekonomiky v roce 2020, kdy poklesla o necelých 6 %.

Česko investuje do životního prostředí 3. nejvyšší podíl HDP. Jak je možné, že se v celkovém srovnání stavu životního prostředí umístilo až v poslední pětici?

Evropské data ukazují, že průmysl tvoří 20 % HDP, ale spotřebuje 40 % užitečné energie. Sektor služeb vytváří 56 % HDP a spotřebuje 13 % užitečné energie. Náš podíl průmyslu je jeden z nejvyšších v Evropě: na HDP se podílí 29 %. Struktura naší ekonomiky vyžaduje nadprůměrně výrazně vyšší spotřebu energie. Výroba energie u nás výrazně více spoléhá na tuhá fosilní paliva. Téměř třetina, před námi je už jen Polsko a Estonsko. Snížení energetické náročnosti ekonomiky a zároveň změna energetického mixu při této struktuře vyžaduje nadprůměrné investice desítky let.

Česko v podílu půdy dotčené suchem skončilo až na posledním místě. Skutečně je na tom Česko v suchu hůře než třeba státy jižní Evropy, které se s ním také významně potýkají?

Česko je střecha Evropy. To znamená, že veškerá voda, kterou zde nezachytíme, tak odteče. Možná vás napadne, že ji můžeme zachytávat v přehradách. Případně v rybnících a dalších vodních prvcích v krajině. Velký potenciál má samotná půda. Tedy lesnictví a zemědělství. Rostoucí teploty navíc budou zvyšovat odpařování se vody, takže sucho se může ještě zvyšovat. Musíme se naučit od zemí, které se suchem mají zkušenosti, postupy a metody, které nám je umožní zvládat.

Mimochodem, sucho způsobilo i nárůst skleníkových plynů. Zdravé lesy mají schopnost snižovat CO2. Kůrovcová kalamita u nás způsobila, že naše lesy a orná půda neabsorbují CO2, ale naopak jej produkují. V tomto ukazateli jsme podobně jako v případě sucha na posledním místě v EU.

V čem je Švédsko tak výjimečné, že v Indexu skončilo s přehledem na prvním místě ve stavu životního prostředí?

Na to je velmi jednoduchá odpověď. Z obnovitelných zdrojů produkují 60 % elektřiny, dalších 31 % elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách. Jinými slovy, výroba elektřiny ve Švédsku je téměř bez emisí. Navíc má nejnižší emise z budov. K tomu přidejme zdravé lesy, které pohlcují CO2. I přes tyto úspěchy ale neustále investuje přes 2 % HDP do životního prostředí.

V jaké oblasti je podle vás největší potenciál (případně, co musí udělat stát), aby Česko dosáhlo v oblasti ekologie „quick wins“ a posunulo se v blízké době v žebříčku výrazně výše?

Vyšší ceny energií a pohonných hmot povedou ke snížení spotřeby. Analýzy ukazují, že snížení teploty na termostatu, může snížit náklady na teplo o 5-7 %. V makroekonomických datech vidíme, že Češi na vysoké ceny nafty reagovaly tak, že snížili její spotřebu. V tomto ohledu ceny fungují. Vysoké ceny energií tak vedou k vyšším investicím do snížení energetické náročnosti domů. Z hlediska emisí budov jsme v současné době na 20. místě. Takže zde existuje velký prostor nejen pro snížení energetické náročnosti, ale i snížení emisí. Na prvním místě by mělo být zateplení domů, pak tepelné čerpadlo a následně fotovoltaika.

Poměrně jednoduchou odpovědí by mohlo být také urychlené zavření uhelných elektráren. Nicméně geopolitická realita ukázala, že nemůžeme spoléhat na tranzitní zdroj energieplyn. Investice do modernizace uhelných elektráren a technologií pro zachytávání uhlíku mohou pomoci udržet si na jedné straně udržitelnou dovozní náročnost energií a na druhé straně snížit dopad na životní prostředí.

Zvýšení podílu vyrobené elektřiny v jaderných elektrárnách je během na dlouhou trať, ale ČR takový stabilní zdroj potřebuje.

stav životního prostředí - 4. pilíř Indexu prosperity



Počasí hledání předpověď počasí pro všechna města světa.
Druhou možností je hledání přes seznam kontinentů a států.

Zdroj dat o počasí

Předpověď počasí pro dodává MET Norway norský meteorologický ústav a NRK.
Radar     Sdílet
logo

Copyright © 2000 - 2022 AliaWeb, spol. s r.o.

Zdroj dat MET Norway    © Vlajky
Napište nám

Používání souborů cookie     Reklama na serveru

Ochrana údajů    Kontakty