Patria (Patria Finance)
14.02.2020 14:19:50

Perly týdne: Nejhloupější způsob nakládání s akciemi, chudoba v důchodu a u nás mizí lesy a sníh

Nejhloupější zacházení s akciemi dle šéfa Berkshire Hathaway, světové ekonomice by po nízkých úrokových sazbách měly začít pomáhat nižší daně a vyšší utrácení a dopady změn klimatu jsou příliš velké na to, abychom je mohli ignorovat. To vše a více naleznete v pravidelných Perlách týdne Patria.cz.

Ve světě…

Potíže z Číny a od EBITDA: Charlie Munger z vedení Berkshire Hathaway podle CNBC varoval, že „přijde hodně problémů“. Poukazoval na to, že „v Číně milují spekulace na akciovém trhu a to je hodně hloupé. Je těžké si představit něco hloupějšího, než způsob, jakým Číňané nakládají s akciemi“. V USA pak investoři čelí rizikům spojeným s epidemií koronaviru, či politické nejistotě související s blížícími se prezidentskými volbami. Munger zmínil i to, že „americké rozpočtové deficity se během prvních čtyř měsíců fiskálního roku 2020 zvýšily o 25 %“. Nicméně akciový trh i tak zdolává nové a nové rekordy.

Munger se také obul do měřítka provozní ziskovosti EBITDA. Je podle něj značně zavádějící a „neodráží to, kolik firma skutečně vydělává peněz“. Podle investora je její používání odrazem „intelektuální nečestnosti“ a pokud nějaká firma používá upravenou EBITDA, „je to téměř jako kdyby oznámila, že podvádí“. Munger se také domnívá, že co se týče inovací, máme to nejlepší již za sebou a další generace si neužijí takový inovační boom, jako ty předchozí.

Po sazbách mohou pomoci dohody a fiskální politika: Jeffrey Kleintop z investiční společnosti Schwab poukazuje na to, že minulý rok si vedly dobře všechny hlavní skupiny investičních aktiv, včetně cyklických, či defenzivnějších investic. Šlo o mimořádný vývoj a hlavním důvodem bylo podle ekonoma snižování sazeb. V letošním roce by trhům mohly pomáhat obchodní dohody a fiskální stimulace - snižování daní a vyšší vládní výdaje. Pokud se pak podaří globální ekonomice dosáhnout vyššího tempa růstu, mohlo by to podle ekonoma vést k tomu, že mezinárodní akcie si po dlouhé době povedou lépe, než americké tituly. Pomoci by jim k tomu mohly i jejich relativně nižší valuace.

Liz Ann Sonders ze Schwabu dodala, že americkou ekonomiku letos pravděpodobně nečeká výrazné zvýšení tempa růstu, ale pravděpodobnost recese je nízká. Již minulý rok bylo přitom americké hospodářství rozděleno na dvě svou dynamikou rozdílné části – výrobní sektor slábnul, služby byly „mnohem silnější“. Výrobní sektor sice není tak velký, ale jeho dopad na celkovou hospodářskou aktivitu není zanedbatelný a proto bude důležité nadále sledovat vývoj investic a sentiment v tomto sektoru. Pokud by se jeho slabost začala přelévat do celé ekonomiky, projevilo by se to podle ekonomky nejdříve na trhu práce.

Sonders připomněla, že akciový trh v roce 2019 táhly nahoru zejména valuace, růst zisků byl minimální. Vyšší PE bylo ospravedlněno makroekonomickým prostředím, v roce 2020 ale je podobný vývoj již nepravděpodobný. To znamená, že pro další růst cen akcií „musí růst E a ne PE“. Současná očekávání růstu zisků jsou ale podle ekonomky poněkud optimistická a nenaplní se, pokud nedojde ke zlepšení v americké i globální ekonomice. Na trhu nyní celkově vládne značný optimismus, což samo o sobě nemusí akcie poslat dolů. Zvyšuje to ale jejich zranitelnost na možný negativní šok, protože v takovém případě by se k němu mohla přidat prudká změna v sentimentu.

Příliš vážné změny na to, abychom je ignorovali: Známý ekonom a investor Gavyn Davies se na stránkách Financial Times staví po bok těm, kteří varují, abychom „nebrali změny klimatu na lehkou váhu“. Davies tvrdí, že první ekonomické studie naznačovaly, že změny klimatu by vyvolaly jednorázový pokles produktu, jeho růst by se ale poté vrátil zpět na trend. Takový závěr znamenal, že současná hodnota ztrát je dosti malá a to zejména v prostředí vyšších sazeb. A některé oblasti na Zemi, které nyní trpí studeným počasím, mohly podle tehdejšího pohledu i získat. Davies ovšem píše, že „obrázek potemněl“ třeba díky tomu, že v USA podle dat klesá produktivita i kvůli mírnému zvyšování průměrných teplot.

„Vlivné studie ukazují, že dlouhodobý dopad na americký produkt se může pohybovat mezi 1,5 – 5,6 procentními body ztraceného růstu v případě, že globální teploty se zvýší o 4 stupně Celsia. Nešlo by tedy o jednorázový negativní šok, ale o pokles trendového růstu. Řada těchto studií naznačuje, že největší ztráty by přišly až za několik desetiletí, ale to neznamená, že bychom neměli jednat již nyní“, píše ekonom. A dodává, že v prostředí vysoké nejistoty bychom neměli zavírat oči před možností velmi extrémního vývoje, který je obvykle považován za málo pravděpodobný.

Davies také zmiňuje, že zdanění uhlíkových emisí není plošným negativním šokem pro celou ekonomiku, ale znevýhodněním té ekonomické aktivity, která emise produkuje, relativně k té, která tak nečiní. Vyšší daňové příjmy pak mohou být použity pro eliminaci nerovnosti, či fiskální stimulaci, která by vyvažovala negativní dopady nových uhlíkových daní na celou ekonomiku.

Výhody a nevýhody čínského systému: Známý americký ekonom Scott Sumner se na svém blogu The Money Illusion zamýšlí nad tím, čeho je schopna dosáhnout a co může udělat čínská vláda. A tuto čínskou „státní kapacitu“ porovnává s některými jinými zeměmi. Ukazuje obrázek „masového banketu“, který v lednu spolu s několika dalšími zorganizovala čínská vláda ve Wu-chanu a pomohla tím rozšířit virovou nákazu. A k němu přidává ekonom obrázek ze stavby nemocnice, která v tomto městě vznikla během extrémně krátké doby poté, co vláda začala s epidemií naopak aktivně bojovat.

První obrázek tedy ukazuje negativní stránku čínského systému, která je podobná třeba tomu, jak reagovala sovětská vláda na Černobyl. Druhý obrázek ale ukazuje, že systém také umožňuje velmi rychlou reakci. Například brazilská vláda podle Sumnera nic podobného, co dokázala Čína třeba v oblasti rychlovlaků, nedokázala. Její státní kapacita je tak znatelně menší a ekonom si je „poměrně jist“ tím, že státy jako je Čína, či Singapur jsou schopny poskytovat služby a budovat věci levněji, než třeba zmíněná Brazílie.

Významným aspektem toho, jak velká je kapacita státu, je ovšem i to, zda stát dělá ty správné věci. Z celkového pohledu vnímá ekonom země jako Dánsko, či Švýcarsko jako ty, jejichž státní kapacita je v tom širším slova smyslu nejvyšší. Nejenže jsou schopny dosahovat svých cílů rychle a efektivně, ale mají tyto cíle také správně nastavené.

Zavaleni odpadem: MMF na svém blogu píše, že země s nejvyššími příjmy obvykle generují asi dvakrát tolik odpadu na hlavu, než země rozvíjející se. Fond v následujícím grafu srovnává řadu zemí a podle něj generuje nejvíce odpadu na hlavu Dánsko, Švýcarsko a Spojené státy. Zde každý člověk vyprodukuju dva a více kilogramů odpadu denně. Česká republika spolu se Slovenskem a Polskem jsou naopak na opačném konci žebříčku a podle těchto dat vytváříme méně než polovinu odpadu ve srovnání s Dány, či Švýcary:


MMF tvrdí, že proti růstu odpadu se dá poměrně efektivně bojovat systémem „plať, když vyhazuješ“ a za příklad dává Jižní Koreu. Množství odpadu v této zemi rostlo prudce s tím, jak se rozvíjela její ekonomika a vláda tak v roce 1995 zavedla poplatek z plastových pytlíků. Ten se v jednotlivých provinciích lišil, ale celkově pomohl snížit odpady na hlavu ze 1,3 kg v roce 1994 na 0,95 kg v roce 2014 a zvýšit míru recyklace z 15,4 % na 59 %. K tomu stát začal podporovat kompostárny a dosáhl tak prudkého poklesu podílu potravin na celkovém množství odpadu.

Zelené topení a klimatizace: Eurostat tento týden mimo jiné srovnává evropské země podle toho, jak moc jsou v nich využívány obnovitelné zdroje pro vytápění domů a klimatizace. I zde je na čele žebříčku Švédsko a spolu s ním další severské a baltské země. My jsme s 21 % na úrovni průměru EU:

Chudoba v důchodu: Eurostat také nabízí srovnání zemí podle toho, jak jsou v nich důchodci ohroženi chudobou. Podle následujícího grafu tomuto riziku v celé EU čelí 15 % penzistů, tedy každý šestá až sedmý. Podobná je situace u nás, v Polsku, či ve Švédsku. Asi poloviny důchodců je chudobou ohrožena v Estonsku, naopak na Slovensku jen asi 6 %, tedy každý šestnáctý až sedmnáctý. Podobně jsou na tom Norové. Za zmínku stojí, že my jsme v tomto hodnocení na znatelně horší pozici, než v celkovém ohrožení chudobou, či ohrožení chudobou u zaměstnaných lidí (viz předchozí Perly týdne).


Ohroženi na internetu: Do třetice z Eurostatu ukážeme graf porovnávající země EU podle toho, jak dobře na tom jsou s internetovou bezpečností. V Dánsku měla během posledních 12 měsíců problém s touto bezpečností polovina lidí, v celé EU asi třetina. Méně než desetina pak v Polsku a Litvě, u nás méně než čtvrtina. Zdaleka nejvíce – dvě třetiny lidí, ale čelily uvedeným problémům v Norsku a dobře na tom v tomto ohledu není ani Švýcarsko:


a u nás doma...

Polovina smrků ohrožena: Seznam.cz tvrdí, že „nynější kůrovcová kalamita je nejhorší v historii českého lesnictví a počet napadených stromů se rok od roku zvyšuje. Půjde-li to tak dál, do dvou let u nás zmizí až polovina původních smrkových porostů“. Ve své prognóze na to upozorňuje organizace Czech forest. „Letos se kalamita masivně rozvine v Jihočeském a Ústeckém kraji v okolí národního parku České Švýcarsko, na jihu středních Čech, severu Vysočiny a v Královéhradeckém kraji. V příštím roce se pak přesune do vyšších nadmořských výšek, jako jsou Krkonoše,“ předpovídá think tank.

Malé reaktory: Ihned.cz píše, že „ČEZ zkoumá možnosti malých jaderných reaktorů. Ty by mohly doplnit plánovaný velký blok v Dukovanech“. Mezi 11 firmami, které ČEZ oslovil, jsou podle portálu kromě amerických podniků také čínská, ruská, francouzská, britská, jihokorejská a argentinská společnost. „Jaderné zdroje menšího výkonu označil loni na jaře za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku premiér Andrej Babiš (ANO). Vicepremiér a ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) na začátku letošního února doplnil, že malé modulární reaktory mohou být řešením pro bezemisní a zároveň stabilní výrobu elektřiny a tepla. Odborníci však upozorňují na to, že ve světě se tato zařízení teprve vyvíjejí, praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí“, píše ihned.cz.

Horalé nepamatují: Seznam.cz píše i o tom, že „tak dlouhodobě malé množství sněhu na krkonošských hřebenech ani nejstarší horalé nepamatují“. Ochranáři očekávají negativní vliv na přírodu, zejména jedinečnou arkto-alpínskou tundru, hydrologové prohloubení chronického sucha. Portál dodává, že „nedostatek sněhu je viditelný hlavně v místech, kde obvykle leží navátá až dvacetimetrová sněhová vrstva. Návěj v koruně Modrého dolu na spojnici mezi Výrovkou a Luční boudou letos měří pouhé čtyři metry. Půlkilometrovou sněhovou dunu zkraje jara obvykle proráží sněhová fréza. Leckdy za sebou nechává pětimetrové bílé mantinely, které tají do poloviny léta“.

Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.



Počasí hledání předpověď počasí pro všechna města světa.
Druhou možností je hledání přes seznam kontinentů a států.

Zdroj dat o počasí

Předpověď počasí pro dodává yr.no norský meteorologický ústav a NRK.

Vaše oblíbená města

 
Mobilní verze stránky

Copyright © 2000 - 2020 AliaWeb, spol. s r.o.

Zdroj dat yr.no    © Vlajky
Napište nám

Používání souborů cookie     Reklama na serveru

Ochrana údajů     Kontakty